Ostrov Krk
Omišalj
Šilo
Njivice
Malinska
Krk
Punat
Baška
Ostrov Cres
Martinščica
Cres
Ostrov Lošinj
Artatore
Poljana
Mali Lošinj
Veli Lošinj
Ostrov Rab
Rab
Suha Punta
Lopar
Různá místa na ostrově Rab
Ostrov Pag
Novalja
Gajac
Povljana
Pag
Mandre
Lun
Ostrov Vir
Vir
Ostrov Rivanj
Různá místa ostrov Rivanj
Ostrov Pašman
Různá místa ostrov Pašman
Ostrov Dugi Otok
Božava
Ostrov Vrgada
Vrgada
Ostrov Murter
Jezera
Murter
Betina
Souostroví Kornati
Vrulje
Ostrov Hvar
Starigrad
Hvar
Sućuraj
Jelsa
Vrboska
Ivan Dolac
Zavala
Ostrov Brač
Supetar
Splitska
Bol
Postira
Další místa - Brač
Ostrov Korčula
Korčula
Lumbarda
Brna
Prižba
Vela Luka
Ostrov Lastovo
Pasadur
Ostrov Mljet
Pomena
Proti Rovinji (kde klienti na vlastní dopravu ponechávají svá auta na předem rezervovaném parkovišti), 15 minut plavby lodí, se nachází Crveni Otok. Je složen ze dvou ostrůvků: Sveti Andrija a Maškin. Na ostrově Sveti Andrija lze vidět pozůstatky starých staveb z doby římského osídlení (jsou viditelné v moři), některé zdejší nálezy jsou umístěny v parku s velmi bujným rostlinstvem a zříceninami předrománského kostelíka. Od 6. do 13. stol. působil na ostrově benediktinský klášter založený za ravennského exarchátu. V 19. stol byly části klášterního komplexu obnoveny a zakomponovány do vily barona Hütterodta, která byla v nové době upravena na komfortní hotel s bazénem Dvorac. V prostorách starého kostela je umístěno lapidárium. Červený ostrov je spojen násypem se sousedním ostrůvkem Maškin, kde je naturistická pláž. Crveni Otok má pravidelné spojení lodí s městem. Je to učiněná oáza klidu - diskotéky a auta sem nemají přístup. Crveni otok je kromě toho prohlášen za chráněný přírodní výtvor. Je zde i jachtařská škola a potápěčská základna.
Největší ostrov v Jadranském moři (409 km2) leží právě ve skupině Kvarnerských ostrovů. Na rozdíl od většiny jadranských ostrovů je Krk poměrně hustě osídlen (asi 17 000 obyvatel). Téměř všechny obce leží na pobřeží a jsou současně i tradičními turistickými středisky. Jeho osídlení i historie jsou velmi staré. Ostrov byl významným střediskem hlaholského písemnictví a dodnes slouží františkánští mniši bohoslužby na ostrůvku Košljun u Punatu staroslověnským jazykem. Celkový ráz ostrova je poměrně klidný, zejména ve srovnání se západoistrijskými středisky. V 70. letech byl dokončen most z pevniny od Kraljevice, takže dopravní spojení je velmi dobré. Z mnoha středisek nabízí naše CK 7 míst: Omišalj, Njivice, Malinska, Punat, Krk, Šilo a Bašku.
Ostrov leží ve vnějšího pásu Kvarnerských ostrovů v jeho severozápadní části. Jeho celková rozloha je 404 km2. Pobřeží není moc členité, pár ostrůvků leží pouze u jihozápadního pobřeží. Východně od Vranského jezera jsou borové lesy. Úrodná je pouze střední část ostrova kolem městečka Cres. Původními obyvateli ostrova byli ilyrští Liburnové. Hlavní rozkvět zažil ostrov v 15. stol. za Benátčanů (až do roku 1797). Cres původně tvořil s ostrovem Lošinj jeden velký ostrov. Byl to největší ostrov na Jadranu. Již ve starověku vybudovali řečtí nebo římští osadníci v nejužším mítě ostrova, u města Osoru, úzký průplav, aby zkrátili plavbu svým lodím. Tak se oddělil Cres od Lošinje. V současné době oba ostrovy spojuje po většinu dne otočný most. Nejvíce obcí leží v západní části ostrova. Obyvatelstvo se věnuje zemědělství (vinná réva, olivovníky), chovu ovcí, stavbě lodí a rybolovu. Celý ostrov a také ostrov Lošinj je zásobován pitnou vodou z rozlehlého Vranského jezera. Toto přísně chráněné sladkovodní jezero o rozloze 5,8 km2 je přírodním fenoménem. Voda je velmi čistá, vynikající kvality. Na Cresu jsou dvě ornitologické rezervace (Orlec, Kruna) ze tří v celé oblasti Kvarneru, které byly zřízeny k ochraně a zachování hnízdišť vzácného ptáka, supa bělohlavého. Hlavní ostrovní komunikace vede ostrovem od Poroziny přes Cres až do Osoru. Z Osoru lze pokračovat přes most na ostrov Lošinj. Cres má dobré trajektové spojení, a to buď s pevninou linkou z Brestove (30 km od Opatije) do Poroziny, nebo s ostrovem Krk.
Ostrov Lošinj je pokládán za nejkrásnější ostrov celého Jadranu. Vzdálenost z Prahy je 950 km přes Istrijský poloostrov, trajektem na ostrov Cres a odtud přes most na Lošinj. Ostrov má teplé subtropické mikroklima, které odpovídá daleko jižnějšímu Dubrovníku. K dispozici je více než 30 km mořského břehu ke koupání na otevřeném moři. Jde většinou o skalnaté břehy z bílého vápence s betonovými platy na opalování. Pro děti jsou určeny zátoky u hotelů s oblázky, klouzačkami. Jedinečným jevem je stoletý prales „Čikat“, který se táhne až k moři. Jím prochází více než 8 km dlouhá promenáda, ze které se na celé délce můžete koupat. Najdete tu výborné podmínky pro surfování – v zátoce u hotelu Helios je půjčovna a škola surfu. Rovněž lze podnikat jízdy na kolech po celém ostrově. Jsou zde tenisové dvorce, minigolf, hřiště pro míčové hry, půjčovna motorových lodí. Do městečka Mali Lošinj dojdete od hotelů pěšky, kde najdete rybí trhy, kavárny, obchody se suvenýry, bary, markety, restaurace. Ostrov je velmi vyhledávaný pro své specifické podmínky s vynikajícím léčebným účinkem na astma a alergie.
Ostrov o rozloze 93,6 km2, patří ke skupině Kvarnerských ostrovů. Od pevniny ho dělí Velebitský průliv, od Pagu Pažský průliv, mezi Rabem a Cresem je průliv Kvarnerić. Ostrov je hornatý. Největší obcí je město Rab, který je také střediskem cestovního ruchu stejně jako jeho okolí (od obce Suha Punta přes Banjol do Barbatu), oblast kolem obce Lopar a Supetarska Draga. Rab je proslulý svým výjimečně mírným, příznivým podnebím a poměrně vysokým počtem hodin slunečního svitu. Na vápencovém podkladu roste borovice halepská, dub cesmínový, moruše, cedry a další vegetace, bohatá zejména v hlavních sídlech a jejich okolí. Rab je oblíbený mezi jachtaři a naturisty. Ostrov má trajektové spojení z Mišnjaku do Jablance na pevnině, na Chorvatském přímoří. Z Rabu je v sezóně ještě trajektové spojení s ostrovem Krkem, a to z Loparu do Bašky.
Třetí nejdelší ostrov v Chorvatsku - 284 km2. Patří ke skupině Kvarnerských ostrovů. Rozprostírá se podél masivu Velebit. Od pevniny je oddělen úzkým a dlouhým kanálem. Vzhledem ke svému geologickému původu se na ostrově nachází mnoho jeskyň a pláže se táhnou prakticky podél celého ostrova. V historii ostrova jsou zapsaní Římani, už v 1. a 2. stol. n. l., nacházejí se zde zbytky antické, románské, renesanční a barokní architektury.
Nevelký ostrov v zadarském souostroví, severozápadně od Zadaru. Rozloha 22 km2, 860 obyvatel. Leží při jihozápadním pobřeží ostrova Pag v těsné blízkosti pevniny. Od pevniny, od poloostrova Privlaka, je ostrov Vir oddělen 3 m hlubokou a 300 m širokou úžinou, která je překlenuta moderním mostem. Vede po něm silnice (Nin-Privlaka-obce Vir a Lozice na ostrově). Pláže jsou převážně oblázkové. Krajina je plochá, místy borový porost. Ostrov je intenzivně zemědělsky obděláván (hlavně pěstování vinné révy a dalších plodin). Též rybolov. Hlavním střediskem ostrova Vir je stejnojmenná obec, ležící v široké písečné zátoce Sapavac. Četné možnosti ubytování v soukromí. Jsou zde dobré terény pro vodní sporty. Hezký je pohled z nejvyššího bodu ostrova, Bandire (112 m) – po celém ostrově, okolních ostrovech až k pohoří Velebit.
Ostrov je pokrytý středomořskou vegetací: borovicemi, cypřišemi, olivami, vinohrady, ovocnými sady. Pobřeží je velmi členité s mnoha písečnými plážemi, ideální pro plavání. Na ostrov jezdí trajekt ze Zadaru do Preka (vesnice na ostrově). Všechny vesnice na ostrově jsou propojeny moderní silnicí, která vede přes most na ostrov Pašman. Vesnice na ostrově Ugljan jsou na severní straně - naproti Zadaru. Známé vesnice: Kukljica, Preko, Mali Lukoran, Lukoran, Ugljan, Kali, Poljana. Z ostrova Pašman z městečka Tkon jezdí trajekt do Biogradu na Moru.
;
Rivanj je malý ostrůvek v zadarském archipelágu, ležící mezi ostrovy Sestrunj a Ugljan. Má rozlohu pouhých 4,4 km2, nejvyšší vrch je Lukočina (112 m). Jediná obec se taky jmenuje Rivanj a leží ve vnitrozemí ostrova. Na jihozápadě je malý přístav, který je rájem jachtařů a potápěčů. Odtud je lodní a trajektové spojení se Zadarem.
Největší ostrov Zadarského souostroví (přes 300 ostrovů) má rozlohu 124 km2.
Obyvatelé žijí asi v 10 vesnicích v počtu necelých 3 000. Západní pobřeží je
strmé a pusté, východní naopak lemují pláže a zátoky. Díky blízkosti Zadaru byl
již za Římanů oblíbeným útočištěm městské šlechty, která si zde budovala letní
vily. Rybářská obec Božava situovaná na nejsevernějším cípu ostrova je zároveň
oblíbeným jachetním přístavem. Má jedinečnou polohu díky svojí blízkosti a dvěma
národním parkům - Kornati a Telaščica.
Nevelký ostrov o rozloze 3,7km2 jihovýchodně od ostrova pašman. V
zalesněné severovýchodní část ostrova jjsou nevelké zátoky s malými oblázkovými
plážemi. Nejvyšší vrch je Srabljinovac (112 m). V zátoce Luka je rozložena
jediná vesnice ostrova – Vrgada. Lodní spojení s Biogradem a také z Pakoštane,
odkud trvá cesta lodí 30 minut - zpáteční jízdenka pouhých 20,- KN. Ostrov
Vrgada je i v dnešní době ostrovem zapomnění, neboť zde není žádná silnice a
dopravním prostředkem je pouze kolo, osel nebo stavební kolečko. Je to “Boží”
ostrov nedotčené přírody.
Ostrov Pašman o rozloze 57 km2 leží ve vnitřním pásu severodalmatských
ostrovů jihovýchodně od ostrova Ugljan, se kterým je spojen novým mostem přes
průplav Ždrelac. Od pevniny je oddělen Pašmanským průlivem. Od města Biograd na
Moru je ostrov Pašman vzdálen 15 minut plavby trajektem. Při méně členitém
východnínm pobřeží jsou rozložena všechna větší sídla ostrova - Tkon, Nevidjane,
Kraj, Pašman, Mrljane, Dobropoljana, Banj, Ždrelac, z nichž první dvě jsou
největší (každý asi 700 obyvatel). Před pobřežím, zejména v jižní části, jsou
četné drobnější ostrovy a ostrůvky. Obyvatelstvo se věnuje zemědělství, chovu
ovcí, rybolovu a v omezené míře službám cestovnímu ruchu. Pašman je řidčeji
osídlen než sousední Ugljan, který je jen o málo menší, ale má o více než
dvojnásobek více obyvatelstva než Pašman. Kulturně historické památky jsou
soustředěny v místních vesnicích a osadách nebo v jejich bezprostředním okolí
(Tkon, Kraj, Pašman), mimo ně je památek velmi málo.
(např. u zátoky Sveti
Ante na jihozápadním pobřeží je předrománský kostelík). Na ostrově jsou vhodné a
příznivé přírodní podmínky pro rekreační pobyt. Ostrovu dávají přednost ti, kdo
hledají klid, krásnou nedotčenou přírodu a čisté moře, tedy pobyt mimo hlučná
velká letoviska.
Na ostrov Murter se dostaneme přes zdvihací most překlenující úzký kanál
Murter v městečku Tisno, které se tak rozkládá z části na pevnině a zčásti na
ostrově. Ostrov je největší ostrov oblasti (18,6 km2) a nejblíže k pevnině. Na
Murter sjedete z Jadranské magistrály 25 km západně od Šibeniku (od magistrály
do Tisna je pouhých 6 km). Správním střediskem ostrova je město Murter,
nejstarší místo na ostrově s bohatou historií. V létě poskytuje spoustu možností
zábavy. Chloubou ostrova je známá krásná písečná zátoka Slanica blízko obce
Murter. Na ostrově Murter nabízíme hotel Colentum a privátní
apartmány.
Jedná se o skupinu drobných ostrovů, ostrůvků a útesů v jižní části
Severodalmatských ostrovů, ve vnějším pásu mezi ostrovy Dugi otok a Žirje.
Nejsou zde žádné zdroje sladké vody. Jméno dostaly podle Kornatu, největšího
ostrova souostroví (32,6 km2). Některé ostrovy vystupují příkře z moře strmými
stěnami, jiné jsou téměř ploché. Je to nejhustší souostroví na Jadranu - 147
ostrovů, ostrůvků a útesů na ploše cca 300 km2. Dodnes zde zůstalo jen pár
starých, občas používaných stavební, některá z nich byla upravena v jednoduchá
pohostinská zařízení (domky pro robinzonský pobyt sportovních rybářů a
potápěčů). Kornati jsou rájem pro jachtaře. Jsou zde dvě jachtařské základny -
na ostrově Piškera a Žut. Vody kolem Kornatů prosluly jako bohatá loviště ryb,
hlavonožců a jiných mořských živočichů.
Čiovo je malý ostrov o rozloze 29 km2, na kterém se nachází 6 sídel: Čiovo,
Arbaniji, Slatine, Žedno, Gornji Okrug a Donji Okrug. S Trogirem jej spojuje
padací most, takže tvoří s městem jeden celek. Po celém ostrově jsou rozsety
novější vily, kde jsou hostům k dispozici pěkné apartmány, nebo ubytování přímo
v malých rodinných penzionech – vilách, přímo s vlastním
stravováním.
Hvar, 69 km dlouhý, je nejdelším ostrovem na Jadranu. Díky slunečnímu
bohatství je již dávno nazýván „jadranskou Madeirou“. Ostrov vyniká mimořádně
mírným a příznivým podnebím. Má nejvíce hodin slunečního svitu ze všech míst na
Jadranu. Je nepochybně jedním z nejkrásnějších ostrovů. Najdete zde rozsáhlé
lesy borovic, úrodná pole, kde se pěstují olivy, vinná réva, fíky, svatojánský
chléb, citrusy a aromatické rostliny. Na ostrov Hvar jezdí pravidelný trajekt ze
Splitu do Stari Gradu, nebo přímo loď do města Hvar.
Ostrov Šoltu zmiňovali již staří Řekové a Římané a nazývali jej Solenta, na
ostrově lze dodnes nalézt stopy starých osídlení. Šolta se spolu s ostrovem Brač
nacházejí přímo naproti Splitu, odkud na ostrov vede lodní a trajektové spojení.
Ostrov je pahorkatý, nejvyšší vrch Vela Straža měří 237 m, je porostlý bujnou
středozemním zelení. Ostrov je poměrně řídce osídlen, je Nečujam, který se
nachází ve stejnojmenné zátoce. Z dalších letovisek se zde nacházejí
Stomorska
a několik menších osad. Trajektový přístav se nachází v místě
zvaném Rogač a odtud se ostrovem klikatí lokální silnice (Rogač-Nečujam asi 8
km). Po ostrově má pravidelnou linku místní autobus, linka navazuje na příjezdy
trajektu. Místní obyvatelé se zabývají zemědělstvím, rybařením a turistikou.
Ostrov Šolta je klidný, velmi malebný, místy působí, jako kdyby se zde zastavil
čas. Snad už jen zde jsou k vidění v tak velkém počtu původní kamenné dalmatské
domečky.
NEČUJAM leží v téměř 2 km dlouhé zátoce s pěknou oblázkovou pláží. V
letovisku se nachází turistické apartmánové středisko a letní domky. Pláž v
Nečujamu je největší na ostrově, pozvolna se svažuje, u pláže jsou bazény,
hospůdky, pořádají se zde různé společenské akce a lidové veselice. Trajektové
spojení Split-Rogač – plavba trvá 1 hodinu, spojení je 4x denně, v létě se,
podle potřeby spoje posilují. Aktuální informace najdete na www.jadrolinija.hr, letní jízdní řád je k
dispozici od 1. května. Další spojení je osobní lodí katamaránem, který jezdí na
lince Split-Nečujam-Stomorska, cesta trvá asi 45 minut. Jediná benzinová pumpa
na ostrově se nachází v Rogači u trajektového přístavu. Lékařská ambulance je v
místě Grohote a na ostrově je i rychlá lékařská pomoc. Na ostrově není žádná
banka, pokud jedete automobilem, doporučujeme dostatečnou hotovost, jediný
bankomat je ve vesnici Stomorska. Peníze se mnohou vyměnit v recepci
apartmánového střediska, na poště a nebo v turistických agenturách. Většina
restaurací akceptuje platební karty. V každém místě na ostrově jsou obchody s
potravinami, zeleninou a ovocem, restaurace. Pošta je v Nečujamu a dalších
místech.
Tento ostrov, je největší ze středních dalmatských ostrovů. Je to pahorkatý
ostrov se 778 m vysokou horou Vidova Gora. Je složen převážně z vápenců, je
známý svými krasovými útvary. Na ostrově se pěstuje hlavně vinná réva, olivy a
mandloně. Překrásné jemně oblázkové pláže a malebná městečka jsou velkým
turistickým lákadlem. Nejznámějšími středisky ostrova jsou Supetar a Bol.
Spojení s pevninou je zajištěno pravidelnými trajekty z města
Split.
Ostrov ve vnějším pásu Středodalmatských ostrovů, rozloha 90,3 km2. Ostrov nemá vlastní vodu, dováží se v cisternách. Nejvyšším bodem je Hum (587 m) na jihozápadě ostrova. Část vnitrozemí tvoří úrodná pole, zemědělsky plně využívaná (vinná réva, ovoce, zelenina, olivovníky). Jsou zde školky palem ve volné přírodě – jediná pěstírna v přímoří. Hlavní význam má rybolov (zpracování ryb v Komiže). Jižní pobřeží ostrova je tvořeno mnoha malými krásnými zátokami. Proslulá je zejména úzká, mezi skalami uzavřená, zátoka Stiniva s malou oblázkovou pláží (pod státní ochranou). Z dalších jsou to Ploče, Vela a Mala Travna, Srebrena a další. Z výletů jsou oblíbené okružní plavby po okolních ostrovech. Také se navštěvuje Modrá jeskyně na ostrůvku Biševo nebo Zelená jeskyně na ostrůvku Ravnik.
Ostrov je ve skupině Jižně-dalmatských ostrovů, v jejich vnějším pásu. Jeho
rozloha činí 279 km2. Ostrov má trajektové spojení přístaviště Korčula Dominće
(v těsné blízkosti městečka Korčuly) s Orebićem a s Drvenikem. Prvními
historickými obyvateli zde byli Ilyrové. V roce 1420 se ostrov dostal pod
svrchovanost Benátek na dlouhých 380 let. Místa na ostrově, především však
hlavní město Korčula, si zachovala téměř nedotčený starobylý původní ráz a
hodnotné stavitelské a kulturně historické památky. Korčula je po Dubrovníku
nejnavštěvovanějším místem v této oblasti. Podnebí Korčuly je velmi příznivé,
mírné. Nejvyšší počet hodin slunečního svitu na ostrově má město Vela Luka na
západě Korčuly - 2671 hodin. Korčula se též stala oblíbeným místem pro milovníky
jachtingu, surfování, potápění a dalších vodních sportů. Má krásné, kombinované
pláže. Přírodní, písčité, oblázkové, betonové. Každý host zde najde „svůj“
kousek moře.
Ostrov v Jižně-dalmatském souostroví, 13 nám. mil od ostrova Korčula, od kterého ho dělí Lastovský průliv. Ostrov má rozlohu 41 km2 a má kolem 1200 obyvatel. Nejvyšším bodem je vrch Hum, vysoký 417 m. Mezi kopci se rozkládají krasová pole. Na západě je v těsné blízkosti ostrova ostrůvek Prežba, spojený s ním mostem. V roce 2006 se stal ostrov Lastovo a Lastovské souostroví jedenáctou chráněnou krajinnou oblastí Chorvatska („park porode“). Součástí je i ostrov Sušac. Na ostrově Lastovo je sedm obcí, resp. Osad. Největší obcí a správním střediskem celého ostrova je obec Lastovo, po níž následuje trajektový přístav a letovisko Ubli. Ostrov má velmi příjemné podnebí. Patří sice k místům s největším počtem hodin slunečního svitu, hned za Hvarem, ale mimořádně příjemné větry maestral a levant zmírňují letní vedra. Ostrov má mimořádné podmínky pro vodní sporty (windsurfing, jachting, potápění nebo sportovní rybolov). Památkami bohatá je hlavně obec Lastovo. Spojení s pevninou obstarává trajektová linka (cesta trvá cca 4,5 hodiny): Split-Hvar na ostrově Hvar-Vela Luka na Korčule-Ubli. Po stejné trase jezdí i rychlá lodní linka.
Nejjižněji ležící z větších chorvatských ostrovů (98 km2), od poloostrova Pelješac oddělen Mljetským průlivem. Ostrov je vápencového složení, což má za důsledek četné krasové jevy v jeho reliéfu (polje, závrty, jeskyně apod.). V severozápadním cípu ostrova se rozkládá Velké jezero a Malé jezero. Jsou to laguny, hluboká krasová údolí, vyplněná mořskou vodou. Ve Velkém jezeře se nachází romantický Mariánský ostrov, na kterém byl ve 12. stol. založen benediktýnský klášter. Podle báje byl Mljet Homérovým ostrovem Ógygií, na němž Odysseus strávil sedm nedobrovolných let s vílou Kalypsó. Na ostrov jezdí trajekty z Dubrovníku do Sobry. Nedotčená příroda, řada památek, mírné podnebí s velkým počtem slunečních dní, možnosti koupání nejen v moři, ale i v jezerech – to je Mljet.